Volby 2021 – Národní fronta a volba mezi špatným a horším

Na stránkách Reflexu se objevují fotky Andreje Babiše ve vězeňském oblečení. Vytřeštěná svazačka Pekarová prohlašuje cosi o zavírání, bez soudu. Příspěvky předsedy ODS Fialy i bývalého starosty Kolína, předsedy STAN Rakušana jsou plné strašení „kolaboranty, agenty, dezinformátory, populisty a extremisty“, se kterými musíme zatočit, taková pěkná rétorika padesátých let… Dojde opravdu až na zavírání politických konkurentů Národní bruselské fronty?

Základní téma těchto voleb znělo: S Bruselem, anebo (možná) bez Bruselu. Byla šance, že vlastní obchodní zájmy a tlak koaliční SPD dotlačí ANO Andreje Babiše k větší opozici vůči Bruselu a k růstu významu V4. Na straně „antibabiš“ Národní fronty byla jistota, že k ničemu takovému nedojde.

Z bláta do louže?

Prý měla zvítězit slušnost a demokracie. Nemyslím si to. Zatím jsme neviděli nic, co by nasvědčovalo tomu, že „Národní bruselská fronta“ je něco lepšího než ANO. Jak shrnuje D. Martínek: „Vyhozené květiny během oslav Dne české státnosti, každodenní urážky Miloše Zemana, nátlak a palcové titulky. Okázalé odcházení během státních aktů. Milion chvilek v ulicích. Žalování Pirátů v Evropské unii. Obvinění Jana Hamáčka během obskurní kauzy Vrbětice z velezrady. Čtyři roky, kdy byli lidé častováni a napadáni pro své názory, označováni politiky, mluvčími nebo umělci za „hnědý a rudý póvl“, idioty, kobliháře, byli vystaveni nátlaku, ostrakizaci, nekonečným urážkám… “

Vůbec to nevypadá, že ANO je stranou, kterou zvolilo nejvíce lidí v zemi. Uvědomuje si to vůbec skupina „lepších lidí“, která se dere k moci?

„Jako obvykle půjdeme ode zdi ke zdi. A „změna“ jen znovu dovrší chaos, panující v institucích a úřadech.Očekávám, že nová vláda kartelu bude chtít „trestat“ a postavit do latě odpůrce. A že se zaměří i na své kritiky, nezávislá a alternativní média, která trvale označovala jako proruská, pročínská, dezinformační a bůhví jaká ještě. (…) Jsem zvědavý, kolik novinářů bude se stejnou vehemencí, s jakou pronásledovali Babiše, kontrolovat nově zvolenou vládu a alarmujícím způsobem upozorňovat na jejich přešlapy, “ píše David Martínek.

Jenže s Antibabiš rétorikou si nesourodý slepenec účelově kolaborujících stran moc dlouho nevystačí. Přichází hospodářská krize, jaká tu nebyla od třicátých let. A hraje se o to, jestli se budeme aspoň trochu chránit, nebo jí poběžíme vstříc s mávátky a nadšenými hesly.

S TOP09 ZA SVĚTLÉ ZÍTŘKY

Přesně to nám ale garantuje politika TOP09. Vsadím se, že průzkumy zjistí, že voliči Pirátů volili nakonec radši TOPku. To je totiž stejný a stejně nebezpečný rezervoár progresivních rudozelených fanatiků, jako Piráti, jen lépe zabalený. T. Tyl shrnuje: „Rychetského ústavní puč zaručil přežití politické euromrtvoly: TOPky. A s KDU už to bylo taky na umíráček. Připravte se na to, že Pekarová bude ministryní, samozřejmě i Jurečka. Jurečkova rodina žije z eurodotací, Pekarová v tom jede z přesvědčení (není v politice nic horšího než fanatik). Dívali jste se, koho z TOPky vynesla koalice s ODS do Sněmovny? 14 mandátů, ačkoliv podle „starého“ volebního systému by se do Sněmovny s největší pravděpodobností vůbec nedostali. A koho tam máme? Staré známé – Ondřeje „Honí mne Rusové s kufrem“ Koláře, Helenu „Hoďte atomovku na Moskvu“ Langšádlovou, Marka „euro je naše víra“ Ženíška, Vlastimila „Za Covid může Babiš“ Válka atd. „

ODS DÁL V ROLI „BÉČKA TOPKY“.

Vítězství ANO mohlo odstartovat revoltu v ODS, výměnu vedení a návrat k autentické konzervativní pravici. Vítězstvím SPOLU se ale hujerská klika v čele bohužel stala mocnou a nedotknutelnou. Kdo by teď šel proti ní, když si to netroufl ani předtím? Češi si tak budou moci pěkně vychutnat podřízenost k Bruseli a Green Deal, se kterým „se už nedá nic dělat a je třeba se snažit, abychom z toho něco měli“, jak zásadově konstatoval Profesor Čivava, a dobře jim tak.

Konec spasitelů, konec levice

Volby téměř vymazaly levici – ČSSD, starokomunisty i novokomunisty. Ovšem směřování probruselské pravostředové fronty, která vyhrála volby, není zrovna pravicové, takže ani pravice nemá proč jásat.

KOMUNISTÉ

Vymazání KSČM z politické mapy výborně komentuje Jan Zahradil: „Symbolicky tak mizí poslední důvod k nekonečnému boji proti již dávno neexistujícímu nebezpečí komunismu po 30 letech, kterým si mnozí doposud kompenzovali nedostatek vlastního programu a politického obsahu.“ Nesouhlasím úplně. Pořád ještě jim zbývá strašení Putinem a „patříme na Západ“.

ČSSD

Pád na dno je pro ČSSD šance, jak si v klidu uspořádat vlastní věci a politické směřování. Podle mě by se měla zbavit zbytku progresivistické smetánky, která se soustředila na témata jako hate speech, podpora ilegální migrace, padesát šest pohlaví a genderfluida do každé školky… Pokud se věrohodně a skutky zaměří na to, co měla levice vždy za úkol, tedy ochranu práv lidí, co pracují rukama, lidí slabších nebo znevýhodněných, má šanci se po čtyřech letech přicházející hospodářské krize triumfálně vrátit na politickou scénu. Bude ji tam hodně zapotřebí.

PIDISTRANY A SPASITELÉ

Bezprecedentní počet propadlých hlasů, až 20%, představuje nezanedbatelnou sílu, která teď chyběla v opozici vůči Národní bruselské frontě. Je to zároveň velké pole působnosti pro někoho, kdo se této šance smysluplně a erudovaně chopí. Neměl by to být naivní idealista, huráhujer nebo politický podnikatel, kterému jde jen o státní příspěvek za hlasy. Vybudovat úspěšnou politickou stranu totiž není jen vymyslet si vlajku, program, řečnit na schůzích a demonstracích a dát vymyšlené funkce pár kamarádům.

Dále nechám mluvit D. Martínka: „Tyto volby mají jeden pozitivní aspekt. Tím je hořká zkušenost s politickými trpaslíky, jak je označuje Miloš Zeman. Je možné, že právě zkušenost z voleb 2021 bude určující. Je možné, že lidé přestanou znovu a znovu vyhlížet obskurní spasitele z periferie politiky. Mizerné výsledky různých uskupení, které bez výjimky propadly ve volbách a jejichž hlasy budou chybět ve formování vlády dávají pragmatickou odpověď na otázku, je-li možné prosadit nový politický subjekt a nový politický program. Ano. Je to možné. Ale znamená to, že v něm musí existovat lidé, kteří mají jasno o intencích fungování státu. Osy institucí. Ekonomiky. Hospodářství. Bankovní soustavy. Dopravy. Armády. Zdravotnictví. Školství. Kultury. Řízení regionů. Legislativy, to především. Profesionálové, kteří znají chod státu, jeho pravidla. V životě něco skutečného řídili a vybudovali. Dokáží se orientovat ve vedení resortů a mají jasné, proveditelné a jasně deklarované ideje a návody, jak chtějí stát vést. Za jaké rozpočty, za jakých podmínek financování. Za jakých termínů a reálných výsledků. (…) Hezké logo, propagační materiály, sesmolený program, plamenné projevy, statečná prohlášení v televizi nebo na sítích. To nestačí. Česká politika se plně profesionalizuje. S politickou konkurencí rychle roste potřeba skutečných profesionálů, schopných obstát jak při řízení, tak při komunikaci. Na bázi denní znalosti fungování resortů. Lidí, schopných poskytnout rozsáhlou analýzu činnosti, zvládat vedení resortů nebo pozic po ose personál, technologie, finance, mise, úkol, rozpočet. Propad politických startupů ve velkém rozsahu musel dříve či později přijít. Společnost se posouvá v evolučním vývoji a bude žádat profesionály. Pro politické nadšence a dobrodruhy bude čím dál méně místa.“

Závěrem

„Obrovskou škodu napáchala neschopnost lidí uspořádat si priority pochopením hierarchie. Ne že by byli hloupí, prostě na to serou. New Green Deal, multikulti, migrace, integrace, destrukce tradic, sociální konstrukty typu gender… To všechno je na vrcholu hierarchie a to všechno razí horem dolem Brusel. Základní téma těchto voleb znělo: S Bruselem, anebo bez Bruselu. Výsledkem působení iracionality je „S Bruselem“, protože 17,2 % voličů tuto zásadní věc nepochopilo. (…)

Také Okamura se v klíčový čas tří dnů před volbami vyjádřil, že s Babišem ne. Přitom Babiš je ANO, bez Babiše není ANO nic. Okamura tak předem, v nesmírně klíčový okamžik, vyloučil jedinou možnou úspěšnou vládní koalici, kterou ANO mohlo sestavit. Vystavil tak jak své, tak Babišovy voliče překvapení, znejistění a nerozhodnuté možná přiměl volit malé subjekty, jejichž hlasy ubraly síle směřující k V4+ skoro dvacet procent potenciálu. S nimi by drtivě zvítězila.

Svatoplukovy pruty se jeden po druhém zlomily. Máme tedy Green Deal, multikulti, migraci, integraci, destrukci tradic a vzestup sociálního konstruktivismu. Poženou se plnou parou, protože NENÍ ČAS. Všechno se to musí dokončit, dokud to mámení, včetně mýtu globálního oteplování, jakžtak drží pohromadě,“ uzavírá pohled na volby Radim Hrbáč.

A naším úkolem je podporovat ty konzervativní politiky, kteří mohou aspoň něco vykonat v náš prospěch, i když se s nimi neshodneme ve všem. Najdou se v ANO, SPD, ODS, u Lidovců. Sledujme aktivity sdružení, která se zabývají důležitými tématy, jako Společnost pro obranu svobody projevu. Podporujme v politické aktivitě lidi, kteří mají potřebu pracovat společně pro ideje, kterým věří, a ne jen být malými Napoleony na kupce písku. Lidi, kteří chápou, co je důležité a neženou se za podružnými tématy a osobním prospěchem. Je třeba se spojit a začít opravdu pracovat.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*