
5. května se čeští občané postavili se zbraněmi za svoji zemi proti nacistickým okupantům, aby pomohli v boji blížícím se osvobozeneckým armádám. Povstání vypuklo ve 37 městech a 240 obcích Protektorátu.
„Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc československému rozhlasu!“
„Českoslovenští občané: Hitlerovo Německo je rozdrceno. Třetí říše přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Nikdo nesuďte, nikdo nesmíte trestat, ať Čecha nebo Němce, na to jsou lidové soudy. Varujeme všechny Němce před jakýmkoliv zakročením. Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!“
Pražské povstání? Vůbec ne, bojovala celá země.
Povstání nezačalo v Praze a netýkalo se jen Prahy. Už roku 1944 zesílila partyzánská válka, která byla vedená jak západním, tak východním odbojem. Velkou úlohu hrály Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova, partyzánské oddíly Jermak, Miroslav Tyrš, Jan Kozina, a Mistr Jan Hus. Další skupiny začaly vznikat v březnu a dubnu 1945, na území východní a západní Moravy (Valašsko a Vysočina) docházelo i k otevřené partyzánské válce.
Byly přepadávány německé kolony, vypouštěny pohonné hmoty z cisteren, vykolejovány vlaky, vyhazovány mosty, přepadávány nacistické posádky, muniční sklady, vojenské objekty, bylo přerušováno elektrické a telefonní a telegrafní vedení.
Lidové povstání začalo 1. května v Přerově, když se rozšířila mylná zpráva o kapitulaci Německa. Byla odzbrojována německá a maďarská vojska, moci se ujal Národní výbor. Povstání se téhož dne rozšířilo na Olomouc a okolní obce.
2. května povstal Nymburk, Poděbrady, Chlumec nad Cidlinou, Úpice dalšího dne Semily, Železný Brod, Turnov, Jilemnice, Stará a Nová Paka, Příbram, Beroun, Vizovice, 4. května Vsetín a Kladno, 5. května Louny, Jindřichův Hradec, Rokycany, Klatovy, Domažlice aj.
Zhruba na tisíci místech byly zaznamenány protiokupační demonstrace, vyvěšování československých vlajek, odstraňování německých nápisů. Docházelo ke stávkám ve fabrikách a k zabavování zbraní ze zbrojních závodů ve prospěch povstalců.
Povstání vypuklo ve 37 městech a 240 obcích, k vyjednávání o převzetí moci došlo na více jak 120 místech Protektorátu.
Nacistická vojska začala obsazovat důležité komunikace, ulice, křižovatky, nádraží a pošty, byl vyhlašován výjimečný stav, okupanti zajímali a vraždili rukojmí, aby zastrašili české obyvatelstvo.
Přesto se povstalcům podařilo na sebe vázat značnou sílu německých vojsk, které nemohlo být použito na potlačení povstání v Praze. Venkov dodával Praze nejen potraviny, ale i zdravotnický materiál a lehké zbraně; byly zbudovávány zátarasy, vyhazovány mosty, aby byla wehrmachtu a jednotkám Waffen SS co nejvíce ztížena doprava.



Po výzvách Českého rozhlasu začali Pražané v noci na 6. května stavět stovky barikád. Hromady dlažebních kostek a všech možných pevných předmětů stály napříč ulicemi, aby poskytly povstalcům úkryt před střelbou a znemožnily pohyb německé vojenské techniky.
Ze severu se k Praze přiblížila bojová skupina pluku SS „Der Führer“ a na Pankrác dorazily další německé posily od Benešova. Při útoku došlo k nasazení nejen letectva a dělostřelectva, ale plánovalo se i vypalování celých domovních bloků s cílem vyvolat paniku a využít ji k útoku. Na mnoha místech nacisté vraždili zajaté povstalce a civilisty, včetně žen a dětí. Osud obětí v Praze dodnes připomínají památníčky a pamětní desky.
Poslední výstřely padly 11. května 1945 u Milína u Příbrami, kde jednotky SS vylákaly bílým praporem partyzánské parlamentáře a postříleli je. Poté došlo k boji, při kterém v otevřeném střetnutí s Němci padlo 60 českých partyzánů.
Povstání v Praze i na českém venkově v květnu 1945 zhatilo německé plány na další vedení války a pomohlo donutit Hitlerova nástupce admirála Karla Dönitze k jednání o bezpodmínečné kapitulaci. Zkrátilo tím válku o několik dní a zachránilo mnoho lidských životů. Zabránilo také likvidaci ekonomiky, pražských mostů a památek podle nacistického plánu ARLZ.


Informace a části textu převzaty ze článků:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kv%C4%9Btnov%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A9ho_lidu
http://www.rozhlas.cz/bitvaorozhlas/povstani/_zprava/prazske-povstani-a-bitva-o-rozhlas–728699
http://valka.stoplusjednicka.cz/prazske-povstani-1945
Vlasovci zachránili Prahu, Američané je zradili a Stalin nechal popravit http://technet.idnes.cz/vlasovci-a-praha-02i-/vojenstvi.aspx?c=A150502_165722_vojenstvi_vse
Vlasovci v boji za Prahu. Nové dokumenty o ruské pomoci pražskému povstání 5. – 9. května 1945