Další hladomor v Somálsku. Afrika kolabuje a do Evropy míří další migrační vlna.

Somálsko už zase sužuje extrémní sucho, které zničilo úrodu. V sobotu somálský premiér oznámil, že jen za posledních 48 hodin v zemi zemřelo hlady 110 lidí. Podle odhadů OSN je ohrožených pět milionů lidí. Přes 360 tisíc dětí je akutně podvyživených a zhruba pětina z nich je bezprostředně ohrožená na životě, píše dnešní Seznam (zde).

V Somálsku je hladomor snad odjakživa. V létě 2011 zemřelo přibližně 260 tisíc lidí, většinou dětí. Nefunkční stát, kdo se jen válčí, nedokáže vytvořit žádné hodnoty, je závislý na pomoci zvenčí. A přitom: kolik přibylo obyvatel od chvíle, kdy se tam začala vozit potravinová pomoc? A víte, kam se teď vydají ti bohatší z nich, když pohádka o bláznivé Mama Merkel která každému dá co chce, obletěla rozvojové země celého světa? Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere.

Populační růst v hladové zemi

Populace Somálska vzrostla ze 2,5 miliónů v roce 1950 až na současných téměř 12 miliónů (data OSN, 2015graf wikimedia Commons). Vysokou mírou plodnosti (statisticky 6,4 dítěte na každou ženu), kojenecké úmrtnosti (107 úmrtí na 1000 narozených) a mateřské úmrtnosti (1200 úmrtí na 100.000 živě narozených dětí) převyšuje okolní africké země. Přesto je složení populace jednoznačné – a typické pro všechny africké rozvojové země: celých 43%  tvoří děti do 14 let, populace se každým rokem zvětšuje o 2%. (data CIA, Wilson Center)

 

Demograficky tak Somálsko spadá do kategorie zemí s velmi rychlým populačním růstem, stejně jako třeba Kongo. Na obrázku vidíte srovnání, jak vypadá demografické rozložení rozvojových zemí, které se potýkají s nezvládnutou „populační explozí“, a stabilní nebo lehce ubývající populace vyspělých zemí.

 

Bez jídla, bez domova, bez práce – emigrace i vnitřní vysídlení

Kvůli válkám a hladu přibývají v afrických zemích – nedělejte si iluze, že Somálsko je výjimkou – statisíce lidí, kteří nemají co jíst, nemají kam jít, nemají co ztratit. Říká se jim „vnitřně vysídlení“. „Vysídlení není v Somálsku nic nového,“ vysvětluje operační ředitel Lékařů bez hranic Joe Belliveau. „V posledních několika letech stovky tisíc lidí utekly před násilím v Mogadišu a na jiných místech. Teď ale lidé opouštějí venkovské oblasti, protože nemají jednoduše co jíst.“ Tábory vysídlených obyvatel vznikají kdekoli, kde se lidem zdá, že se mohou snáze dostat k pomoci. Například ve vesnici Džilib na jihu údolí Džuba se usadilo asi 5 000 lidí v naději, že se jim dostane pomoci od zdejší komunity, úřadů nebo Lékařů bez hranic. (Lékaři bez hranic, 2011)

 

Války, brutalita, náboženský fanatismus

Somálsko se od britské a italské kolonie přes revoluční socialistickou epizodu propracovalo až ke zhroucenému islámskému státu, který existuje pouze formálně. Pro své obyvvatele nedokáže udělat vůbec nic. Na jeho území vyhlašují svá nezávislá panství místní warlordi. A je domovem nejbrutálnější muslimské milice Aš Šabáb. Ti do roku 2011 drželi vládu nad většinou území i hlavním městem Mogadišo, pak byli vytlačeni na venkov.  Páchají atentáty i za hranicemi Somálska, třeba v Keni. Média celého světa informovala o brutálním masakru v luxusním obchodním středisku v keňském Nairobi roku 2013, kde bylo mučeno a zabito 68 lidí.  Ozbrojenci zavraždili každého člověka, který neodpověděl na otázku z islámské věrouky.  Podobný masakr spáchali na univerzitě v Garrise roku 2015, zavraždili 143 studentů, muslimy propustili.

Není divu, že z tohoto pekla se pokusí dostat pryč každý, kdo může. A nás se to zatraceně týká.

Afrika kolabuje. Do Evropy míří další exodus biblických rozměrů.

Před přírodní katastrofou a následnou vlnou africké imigrace varuje už léta klimatolog Václav Cílek. Afrika má víc než 1,1 miliardy obyvatel, z toho je 15 miliónů lidí bez domova, utečenců před genocidou, náboženskou válkou nebo hladomorem. Milióny z nich živoří už několikátou generaci v uprchlických táborech. Africké země už situaci nezvládají finančně, organizačně ani bezpečnostně. A proč by měli, když řešení se nabízí? Keňská vláda oznámila minulý týden, že do listopadu uzavře největší uprchlický tábor na světě Dadaab, kde žije více než 340 000 lidí. V uprchlickém táboře v Keni Kakuma je více než 220.000 uprchlíků. Na hranicích Libye už čeká na převoz do Evropy asi milión migrantů.

Těm všem dala zmatená proimigrační politika EU jasný signál: přijďte do Evropy, nemusíte dodržovat žádná pravidla, dostanete bydlení i jídlo, nebudeme schopni vás vyhostit a nikdo vás nebude hlídat, pokud se rozhodnete zmizet a dělat si co chcete.

Zdroj: http://evasvobodova2.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=526946